Co vlastně znamenají ta kouzelná, často skloňovaná slova, která znějí jako klišé? Být sám sebou může být náročné a vyžaduje odvahu. Je to z toho důvodu, že jako děti jsme nebyli příliš podporování v tom, být sami sebou. Jak už řekl na jednom semináři Bhagat Zeilhofer: „Je jednoduché podporovat děti, když dělají to, co chcete vy, je ale těžké je podpořit, když dělají něco, co nechcete“. Např. nelíbí se vám fotbal, ale vaše dítě skutečně chce hrát fotbal. Vy byste radši, aby hrálo na hudební nástroje. Protože chcete umělce. Pokud ale dítě má být samo sebou, musí následovat své impulsy, ne ty vaše.
Být sám sebou znamená rozhodovat se sám za sebe, vnímat své impulsy a následovat je, riskovat chybu, překonávat strachy ze zesměšnění, z odhalení se atp. V podstatě to znamená vypořádat se se sebou a svými omezeními.
Ukazujete sebe navenek (dáváte se všanc), neschováváte se za nic a neschováváte nic. Nebojíte se projevit, přijímáte své emoce a své nedokonalosti, máte se rádi takového, jací jste. Akceptujete se.
Být sám sebou vám dává nesmírnou svobodu, posouvá vaše hranice, můžete se projevovat, realizovat. Realizovat sebe sama je dle Abrahama Maslowa základní potřebou každého z nás. Být sám sebou je váš příspěvek světu. Každý z nás je originál a jedině tak může lidstvu prospět.
Je proto dobré, když objevíte své jedinečné vlastnosti a schopnosti. Každý nějaké má.
Naše jedinečná skladba vlastností nás k něčemu předurčuje. K čemu, to už je na každém z nás, aby na to přišel. Dalajlama řekl: „Je jednoduché poznat svět, ale je těžké poznat sebe sama.“


Být sám sebou je váš příspěvek životu (světu).